Legalizace dokumentů pro Rusko: co se teď mění (a co ne)

Potřebujete přeložit dokument mezi češtinou a ruštinou a nejste si jistí, jestli je potřeba apostila a jak dlouho legalizace teď trvá? Odpověď má dvě části — právní základ zůstává stejný, jak byl roky, ale praktické vyřízení směrem do Ruska může být teď pomalejší. Tento článek vysvětluje obojí, ve stručnosti a bez zbytečných dohadů.

Upozornění: situace se může měnit. Před objednáním legalizace nebo cestou, kde je potřeba spolupráce ruské strany, doporučujeme ověřit aktuální stav přímo u Velvyslanectví ČR v Moskvě nebo u příslušného zastupitelského úřadu.

• Mezi ČR a Ruskem platí starší dvoustranná smlouva, díky které řada dokumentů apostilu nepotřebuje — právní základ se nezměnil.
• Prakticky se ale mohou lhůty a ceny legalizace směrem do Ruska prodlužovat a zdražovat, kvůli omezenému rozsahu diplomatických služeb.
• Směr z Ruska do Česka touto komplikací zpravidla zasažen není.
• V Rusku dokumenty ověřuje notář, v Česku tuto roli plní soudní překladatel, ne notář.

Tohle je překvapivě dobrá zpráva, o které řada lidí neví.

Mezi Českou republikou a Ruskem platí smlouva o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních (vyhláška č. 95/1983 Sb.), uzavřená ještě mezi tehdejším Československem a SSSR. Podle jejího článku 11 se listiny vyhotovené nebo ověřené příslušným orgánem jedné strany, opatřené úředním razítkem, na území druhé strany používají bez dalšího ověření — apostilu tedy není potřeba řešit. Tento právní základ zůstává v platnosti a nezměnil se.

Pokud právní základ zůstal stejný, je fér vysvětlit, co přesně se za poslední roky změnilo.

Rozsah diplomatických a konzulárních služeb mezi ČR a Ruskem je v posledních letech omezenější, než bývalo zvykem. To se v praxi může projevit na tom, jak rychle a za kolik se vyřídí úkony, které vyžadují součinnost velvyslanectví nebo konzulárního oddělení — typicky notářské ověření, superlegalizace nebo jiné úkony přímo na zastupitelském úřadě. Tyto lhůty a ceny jsou mimo naši kontrolu jako překladatelské agentury.

Ne, a tohle rozlišení stojí za to znát předem, ať zbytečně nečekáte komplikace tam, kde nejsou.

Směr z Ruska do Česka — tedy když potřebujete ruský dokument přeložit a použít u českého úřadu, notáře nebo zaměstnavatele — je nejběžnější a komplikací zpravidla zasažen není. Jde jen o soudní překlad do češtiny, bez nutnosti další součinnosti ruské strany. Směr z Česka do Ruska, kde dokument potřebuje další úkon přímo v Rusku nebo na ruském zastupitelském úřadě, může být tou pomalejší a dražší variantou.

Bez ohledu na směr překladu je dobré rozumět jednomu rozdílu, který se často plete.

V Rusku dokumenty obvykle ověřuje notář. V Česku ale tuto roli plní soudní překladatel jmenovaný soudem, ne notář. Pro české úřady a notáře je proto potřeba soudní překlad s kulatým razítkem soudního překladatele — notářské ověření podle ruského vzoru český úřad jako náhradu neuzná.

Když víte, že tahle cesta může trvat déle, vyplatí se to zohlednit už na začátku.

Počítejte s delší časovou rezervou, než byste čekali u směru opačného. Ještě před objednáním překladu doporučujeme ověřit aktuální požadavky a lhůty přímo u instituce v Rusku nebo u příslušného zastupitelského úřadu — situace se může měnit rychleji, než stíhají informace na webových stránkách.

Bez ohledu na to, kterým směrem překlad potřebujete, rádi poradíme, jak na to nejrychleji a nejlevněji.

Pošlete nám sken dokumentu a napište, kterým směrem a k čemu ho potřebujete — poradíme, jestli stačí soudní překlad do češtiny, nebo je potřeba počítat i s legalizací směrem do Ruska. Plnou moc přeložíme za 2000 Kč, případně ji rovnou sepíšeme formou notářského zápisu za 4500 Kč — vhodné i v případě, kdy osobní návštěva Ruska není aktuálně praktická.

Poradíme, jestli stačí soudní překlad do češtiny, nebo je potřeba počítat i s legalizací směrem do Ruska.