Písemný vs soudní překlad: jaký potřebujete

Objednáváte překlad a nevíte, jestli potřebujete „jen překlad“, nebo „překlad s razítkem“? Tahle otázka rozhoduje o tom, jestli vám dokument úřad přijme, nebo vrátí. Odpověď je naštěstí jednoduchá: soudní překlad s razítkem potřebujete pro úřady, soudy a notáře. Pro firmy, obchodní partnery a osobní potřebu stačí běžný písemný překlad. Tento článek vám pomůže poznat, co potřebujete vy — včetně hraničních případů, kde to není na první pohled jasné.

Pokud chcete vědět víc o tom, co soudní překlad přesně je, přečtěte si pilíř o soudním překladu.

• Soudní překlad s razítkem potřebujete pro úřady, soudy, notáře a OAMP — vždy, když dokument předkládáte státní instituci.
• Písemný překlad bez razítka stačí pro firmy, obchodní partnery, web a osobní potřebu.
• U bank, pojišťoven a zaměstnavatelů to není vždy jasné — vždy se zeptejte předem, co přesně vyžadují.

Nejrychlejší způsob, jak si odpovědět: Komu dokument předáváte? Pokud jde ke státní instituci (úřad, soud, notář), potřebujete soudní překlad s kulatým razítkem soudního tlumočníka. Pokud dokument zůstává mezi vámi, firmou nebo obchodním partnerem, stačí běžný písemný překlad bez razítka.

Rozdíl není v kvalitě překladu — písemný překlad může být stejně přesný jako soudní. Rozdíl je v právní platnosti: soudní překlad má úřední váhu, kterou instituce vyžadují pro rozhodování ve správním nebo soudním řízení.

Zákon č. 354/2019 Sb. definuje soudní překlad jako úřední úkon soudního tlumočníka. Následující instituce ho vyžadují vždy:

Jakýkoli úřad, kam předkládáte cizojazyčný dokument jako součást správního řízení, vyžaduje soudní překlad.

Dokumenty předkládané soudu — žaloby, smlouvy, důkazní materiály v cizím jazyce — musí mít soudní překlad.

Notářský zápis, ověření podpisu nebo jiný notářský úkon s cizojazyčným dokumentem vyžaduje soudní překlad.

Žádosti o pobyt a doklady k nim akceptuje OAMP výhradně se soudním překladem. Podrobně jsme to rozebrali v článku o soudním překladu pro OAMP.

Při úředních řízeních (např. náhrada škody, pojistné plnění vyžadující ověření) pojišťovna často soudní překlad vyžaduje — ověřte si to ale vždy předem, protože ne všechny případy to vyžadují.

Podobně jako u pojišťovny — u některých bankovních úkonů (zakládání účtu na základě zahraničních dokladů, úvěrové řízení) banka může soudní překlad požadovat.

Pro řadu situací je soudní překlad zbytečný — stačí kvalitní běžný překlad:

Chcete porozumět dokumentu, dopisu nebo zprávě v cizím jazyce? Písemný překlad bez razítka je rychlejší a levnější volba.

Obchodní korespondence, nabídky, prezentace pro zahraniční partnery nepotřebují úřední ověření — jde o komunikaci mezi soukromými subjekty.

Obchodní korespondence, nabídky, prezentace pro zahraniční partnery nepotřebují úřední ověření — jde o komunikaci mezi soukromými subjekty.

Interní smlouvy mezi firmami (bez notářského ověření) obvykle nevyžadují soudní překlad — stačí přesný a srozumitelný písemný překlad.

Lokalizace webu, marketingové materiály, tiskové zprávy — tady jde o styl a přesvědčivost v cílovém jazyce, ne o úřední platnost.

Pokud jde o lokalizaci webu nebo marketingových materiálů pro zahraniční trh, nejde jen o překlad — SEO vrstva (meta tagy, klíčová slova) a technické detaily hrají stejně důležitou roli. Více o tom, čím se lokalizace liší od prostého překladu, píšeme v samostatném článku.

Vnitřní dokumentace, směrnice, manuály pro zaměstnance — písemný překlad bez razítka je standardní volba.

Tady je zóna, kde se lidé nejčastěji spletou — instituce jasně neřekne, jaký typ překladu chce.

Banka. Při běžném bankovním styku (výpis z účtu, běžná korespondence) stačí písemný překlad. Ale u úvěrového řízení nebo zakládání účtu na základě zahraničních dokladů může konkrétní pobočka trvat na soudním překladu. Zeptejte se svého bankéře předem.

Pojišťovna. Interní komunikaci a běžné doklady pojišťovna zpravidla akceptuje v písemném překladu. Pro úřední řízení (třeba spor o pojistné plnění) může být potřeba soudní překlad. Opět — ověřte si to přímo u pojišťovny.

Zaměstnavatel. Většina zaměstnavatelů si vystačí s písemným překladem životopisu, referencí nebo pracovní smlouvy. Výjimkou jsou situace, kdy zaměstnavatel dokument dál předkládá úřadu (např. při žádosti o zaměstnaneckou kartu) — tam soudní překlad nutný je.

Obecné pravidlo pro hraniční případy: pokud si nejste jistí, vždy se zeptejte příjemce dokumentu předem, jaký typ překladu vyžaduje. Ušetříte si čas i peníze za zbytečně objednaný soudní překlad — nebo naopak zabráníte tomu, aby vám instituce písemný překlad vrátila.

Jakmile víte, jaký typ překladu potřebujete, objednávka je jednoduchá:

1. Řekněte překladateli, komu dokument předáváte. Stačí jedna věta — „potřebuji to na OAMP“ nebo „je to pro obchodního partnera“ — a překladatel hned ví, jaký typ zvolit.
2. Pošlete sken dokumentu. Pro obě varianty stačí ke kalkulaci a zahájení práce sken nebo fotografie.
3. Upřesněte termín. Pokud spěcháte, řekněte to hned — obě varianty lze zpravidla vyřídit i expresně.
4. Zvolte formu předání. U soudního překladu rozhodněte i o formě — elektronicky, nebo papírově, podle toho, co instituce přijímá.

Zajistíme odborný i soudní překlad zdravotnické dokumentace ve 17+ jazycích — s důrazem na medicínskou terminologii a ochranu vašich dat.