Překlad pracovní smlouvy: kdy soudní a kdy stačí běžný

Najímáte zahraničního zaměstnance, nebo jako cizinec nastupujete do práce v Česku, a řešíte, jestli pracovní smlouva potřebuje soudní překlad? Odpověď záleží na tom, komu je překlad určen. Pro úřad (typicky OAMP při žádosti o zaměstnaneckou kartu) potřebujete soudní překlad s razítkem. Pro to, aby zaměstnanec smlouvě prostě rozuměl, běžný překlad často stačí — a soudní byste tak zbytečně přeplatili. Tento článek vysvětluje, kdy který typ potřebujete a na co si dát pozor.

Řešíte komerční smlouvu mezi firmami — dodavatelskou, kupní, licenční? Té se věnujeme v článku Překlad obchodních smluv. Tento text je o pracovní smlouvě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Obecně o soudním překladu píšeme v pilíři o soudním překladu.

• Pro OAMP a zaměstnaneckou kartu potřebujete soudní překlad pracovní smlouvy s razítkem.
• Pro porozumění zaměstnance obsahu smlouvy často stačí běžný překlad — je rychlejší a levnější.
• Terminologie (mzda, výpovědní lhůta, zkušební doba) musí být přeložena přesně, aby nedošlo k nedorozumění o právech a povinnostech.

Tohle rozlišení rozhoduje o tom, kolik za překlad zaplatíte a jak rychle ho budete mít.

Soudní překlad potřebujete, pokud pracovní smlouvu předkládáte úřadu — nejčastěji OAMP v rámci žádosti o zaměstnaneckou kartu, nebo cizinecké policii jako doklad o zaměstnání. Úřední instituce vyžadují překlad s kulatým razítkem soudního překladatele, obyčejný překlad nepřijmou.

Běžný překlad stačí, pokud potřebujete, aby zahraniční zaměstnanec smlouvě rozuměl, nebo aby ji interně měla k dispozici HR oddělení či nadřízený. Zde nejde o úřední účel, takže razítko není potřeba — a soudní překlad by byl zbytečný náklad navíc.

Obecné rozlišení mezi oběma typy překladu podrobně rozebíráme v článku Písemný vs soudní překlad.

Pracovní smlouva je jedním z klíčových dokumentů při žádosti o zaměstnaneckou kartu — dokládá, na jakou pozici a u jakého zaměstnavatele cizinec pracuje. Pokud je smlouva v cizím jazyce, OAMP vyžaduje její soudní překlad do češtiny.

Podrobný přehled dokumentů, které OAMP a cizinecká policie pro pobytová řízení obecně vyžadují, najdete v článku Soudní překlad pro OAMP. Který typ pobytu se zaměstnaneckou kartou pojí a jaké má podmínky, popisujeme v článku Typy pobytu v ČR.

Když zaměstnavatel najímá cizince, je běžnou praxí vyhotovit smlouvu jako dvojjazyčnou — v češtině a v jazyce, kterému zaměstnanec rozumí. To zajišťuje, že zaměstnanec skutečně ví, co podepisuje, aniž by musel spoléhat na to, že mu obsah někdo ústně přetlumočí.

U dvojjazyčných smluv bývá určeno, které jazykové znění je rozhodné — tedy které platí v případě rozporu mezi verzemi. Zákoník práce nevyžaduje, aby byla pracovní smlouva v češtině, ale rozhodné znění by mělo být jednoznačně určeno, aby nevznikaly pochybnosti o tom, co přesně bylo dohodnuto.

Terminologie v pracovní smlouvě má přímý dopad na práva a povinnosti obou stran, takže přesnost je klíčová:

• Druh práce a místo výkonu práce — musí být přeloženy jednoznačně, aby nevznikl spor o to, jakou pozici zaměstnanec vlastně zastává.
• Mzda — částka, měna, termín výplaty musí sedět přesně.
• Výpovědní lhůta a zkušební doba — nepřesný překlad může vést k nedorozumění o tom, kdy a jak lze pracovní poměr ukončit.

Podobně jako u jiných právních dokumentů platí, že doslovný překlad nestačí — termín musí odpovídat významu v cílovém právním kontextu. Více o tomto principu v článku Co je právní překlad.

Pracovní smlouva bývá delší než matriční dokument — obvykle několik stran, což ovlivňuje jak dobu vyhotovení, tak cenu. Standardní lhůta se pohybuje v řádu několika pracovních dnů podle rozsahu, expresní vyhotovení je možné u kratších smluv.

Co všechno cenu překladu ovlivňuje, vysvětlujeme v článku Od čeho závisí cena soudního překladu.

Zajistíme soudní i běžný překlad pracovní smlouvy — pro OAMP i pro vaše zahraniční zaměstnance.