Překlad soudního rozhodnutí z ciziny: uznání, exekuce, co doložit

Máte v ruce rozsudek nebo jiné rozhodnutí ze zahraničí a nevíte, co s ním v Česku dál — jestli ho musíte nechat „uznat“, jaké dokumenty k němu doložit a kdy je nutný soudní překlad? Postup se zásadně liší podle toho, jestli rozhodnutí pochází z jiného členského státu EU, nebo odjinud. Tento článek popisuje, co budete potřebovat doložit a přeložit.

Důležité upozornění: tento článek se týká překladu dokumentů v rámci řízení, nejde o právní poradenství. U složitějších případů — zejména při odporu druhé strany nebo sporném výkonu — doporučujeme konzultaci s advokátem specializovaným na mezinárodní právo soukromé. Co je soudní překlad obecně, vysvětlujeme v samostatném článku.

• Rozhodnutí z jiného státu EU se řídí nařízením Brusel I bis (1215/2012) a má zjednodušený režim.
• Rozhodnutí ze třetí země (mimo EU) vyžaduje mezinárodní smlouvu nebo postup podle zákona o mezinárodním právu soukromém.
• U rozhodnutí z EU se dokládá kopie rozhodnutí a osvědčení podle článku 53 — soud může vyžádat překlad obou.
• Exekuce na základě cizího rozhodnutí z EU jde soudní cestou, ne přes prostý návrh podle exekučního řádu.

Než začnete cokoliv dokládat, je potřeba zjistit, do které kategorie vaše rozhodnutí spadá — postup se totiž zásadně liší.

Pro rozhodnutí z jiného členského státu EU platí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, známé jako Brusel I bis, které výrazně zjednodušuje uznávání a výkon rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Pro rozhodnutí odjinud se použije buď příslušná mezinárodní smlouva, nebo obecná úprava podle zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém.

Tohle je bod, kde vzniká nejvíc zmatku — a kde se řízení nejčastěji zdrží.

Nařízení Brusel I bis zrušilo takzvané prohlášení vykonatelnosti (exequatur) — rozhodnutí z jiného členského státu EU se tedy vykoná přímo, bez samostatného předchozího řízení o jeho uznání. To ale neznamená, že stačí přinést jen samotné rozhodnutí. Strana, která se rozhodnutí dovolává, musí příslušnému soudu nebo orgánu předložit kopii rozhodnutí splňující podmínky pro ověření pravosti a osvědčení podle článku 53 nařízení — jde o standardní formulář, který vydává soud v zemi původu rozhodnutí.

Soud nebo orgán, u něhož se rozhodnutí dovoláváte, může vyžádat překlad rozhodnutí i osvědčení. Právě zde je namístě soudní překlad — dokument jde přímo k českému soudu nebo úřadu, takže se uplatní stejné pravidlo jako u jiných úředních podání.

I s vyřešeným uznáním zůstává otázka, jak přesně se rozhodnutí v Česku vymůže.

Vzhledem k tomu, že Brusel I bis prohlášení vykonatelnosti nezná, ústavní judikatura potvrdila, že takové cizí rozhodnutí nelze vymáhat prostým návrhem na nařízení exekuce podle exekučního řádu — výkon musí jít soudní cestou. Druhá strana (dlužník) se přitom může domáhat odepření uznání nebo výkonu rozhodnutí podle článku 45 a násl. nařízení — typickým důvodem je zjevný rozpor s veřejným pořádkem České republiky nebo procesní vady, například pokud žalovanému nebyl doručen návrh na zahájení řízení v dostatečném předstihu.

Přesně doložené a přeložené dokumenty už na začátku řízení výrazně snižují riziko, že se celý proces kvůli formálním nedostatkům zpomalí.

Několik opakujících se chyb dokáže zbytečně prodloužit řízení o týdny až měsíce.

Mezi nejčastější patří: doložení pouze rozhodnutí bez osvědčení podle článku 53; použití běžného překladu tam, kde soud vyžaduje soudní ověření; a nepřesná právní terminologie, která vzniká, když překladatel nezná rozdíly mezi právním systémem země původu a českým právním řádem. Soudní překladatel se zkušeností s mezinárodními rozhodnutími dokáže tato rizika minimalizovat už při přípravě překladu.

Než začnete cokoliv překládat, vyplatí se zjistit přesně, co soud nebo orgán požaduje.

Nejprve ověřte u soudu nebo orgánu, kterému rozhodnutí předkládáte, jestli chce přeložit jen rozhodnutí, nebo i osvědčení podle článku 53 — v případě rozhodnutí z EU doporučujeme mít přeložené obojí, abyste se vyhnuli dodatečnému vyžádání. Soudní překlad s tlumočnickou doložkou a kulatým razítkem vyhotovíme i v expresním režimu do 24 hodin. U složitějších případů, zejména očekáváte-li odpor druhé strany, doporučujeme překlad zkonzultovat s advokátem ještě před podáním k soudu.

Vyhotovíme soudní překlad rozhodnutí i osvědčení podle článku 53 — poradíme i s tím, co přesně budete dokládat.