Překlady pro IT a strojírenské firmy v Brně: co a kdy přeložit

Brno je technologické a strojírenské město — a firmy tu nejčastěji řeší překlady manuálů, norem, specifikací a dokumentace pro export. Jenže ne každý dokument potřebuje soudní razítko, a platit za ověření tam, kde stačí odborný překlad, znamená zbytečné náklady. Článek shrnuje, co firmy překládají, kdy stačí odborný překlad a kdy je potřeba soudní.

Co je soudní překlad obecně, vysvětlujeme v samostatném článku.

• Technická dokumentace — manuály, normy, specifikace — obvykle nepotřebuje soudní překlad, stačí odborný.
• Soudní razítko potřebují jen dokumenty pro úřady a soudy, například smlouvy do rejstříku nebo doklady k zaměstnání cizinců.
• Technickou dokumentaci lze vést v jednom jazyce EU, ale orgán dozoru může požadovat překlad relevantních částí.
• U techniky rozhoduje terminologická přesnost — nepřesný termín může znamenat nefunkční návod nebo reklamaci.

Vzhledem k profilu města jde nejčastěji o technickou a firemní dokumentaci pro IT a strojírenské společnosti:

Rozsah i jazyk se liší podle toho, zda dokument míří k zákazníkovi, obchodnímu partnerovi, nebo úřadu — a právě od toho se odvíjí i typ překladu.

Tohle je nejčastější omyl, který firmy stojí zbytečné peníze.

Technická dokumentace — manuály, normy, specifikace, výkresy, softwarová dokumentace — obvykle nepotřebuje soudní překlad s kulatým razítkem. Postačí odborný překlad, u kterého je klíčová terminologická přesnost, nikoliv úřední ověření.

Soudní překlad s razítkem potřebují jen dokumenty určené pro úřady, soudy nebo obchodní rejstřík — typicky smlouvy zakládané do rejstříku, doklady k zaměstnávání cizinců nebo dokumenty pro expanzi do zahraničí.

Rozlišení šetří náklady i čas — nemá smysl platit za ověření tam, kde ho žádný úřad nevyžaduje.

Pokud brněnská firma uvádí výrobek na trh v jiné zemi, vstupuje do hry i jazyková stránka technické dokumentace.

Technickou dokumentaci k výrobku můžete vést v jednom úředním jazyce EU podle vlastní volby. Orgán dozoru nad trhem v cílové zemi ale může požadovat překlad příslušných částí dokumentace do jazyka, kterému rozumí. Dokumentaci je navíc potřeba uchovávat obvykle 10 let od uvedení výrobku na trh.

Prohlášení o shodě a návod k použití se zpravidla překládají do jazyka země, kde se výrobek prodává — u návodů to bývá výslovný požadavek. Pro exportující výrobce se proto vyplatí počítat s překlady dokumentace už při plánování vstupu na nový trh, ne až když je vyžádá kontrola.

U technického překladu nejde o styl, ale o přesnost — a ta má přímé praktické důsledky.

Nepřesně přeložený termín v manuálu může vést k nefunkčnímu postupu, chybné montáži nebo reklamaci. Proto u odborných překladů dbáme na terminologickou konzistenci napříč celou dokumentací — stejný termín se překládá vždy stejně, ať už jde o jeden manuál, nebo o sérii navazujících dokumentů. U rozsáhlejších zakázek pomáhá firemní glosář a překladová paměť, které konzistenci zajistí i při zapojení více překladatelů.

Klíčové je, aby překlad zpracoval odborník se zkušeností v daném oboru — strojírenství, IT, elektrotechnika — nikoliv obecný překladatel bez technického zázemí.

Pro firmy, které překlady řeší pravidelně, dává smysl dlouhodobá spolupráce místo jednorázových zakázek.

Stálá spolupráce přináší firemní ceny, stálý tým překladatelů obeznámený s vaší terminologií, průběžně budovaný glosář a rychlejší termíny díky znalosti kontextu. Naše kancelář sídlí v centru Brna na ulici Příkop, kousek od IT a strojírenských firem i univerzit — dokument vyřídíte osobně nebo online. Více o službách pro firmy najdete na stránce překlady pro firmy.

Zajistíme odborné i soudní překlady s důrazem na správnou terminologii — pro jednorázové zakázky i dlouhodobou spolupráci.