Soudní překlad vs apostila: jaký je rozdíl a kdy potřebujete obojí

Apostila a soudní překlad řeší různé problémy — a přesto se je lidé neustále pletou. Apostila potvrzuje, že dokument je pravý. Soudní překlad potvrzuje, že jeho obsah byl správně převeden do jiného jazyka. Jeden druhého nenahrazuje, ale pro úřední účely potřebujete velmi často obojí. Tento článek vysvětluje, co každý z nich vlastně ověřuje, kdy je potřebujete najednou a — což je nejčastější chyba — v jakém pořadí.

Tento trojúhelník bývá zdrojem záměn ještě s třetím prvkem — notářským ověřením. Tomu se věnujeme v samostatném srovnání Soudní překlad vs notářské ověření.

• Apostila ověřuje pravost samotného dokumentu pro použití v zahraničí — s jeho obsahem a jazykem nemá nic společného.
• Soudní překlad ověřuje, že text je správně převeden do jiného jazyka — nepotvruje pravost originálu.
• Pokud potřebujete obojí, apostila jde vždy první — překládá se i apostilní doložka.

Apostila je doložka, která potvrzuje pravost podpisu a pečeti orgánu, jenž dokument vydal — nic jiného. Nezabývá se tím, co je v dokumentu napsáno, ani tím, v jakém jazyce je.

Prakticky řečeno: apostila říká zahraničnímu úřadu, že dokument skutečně vydal ten orgán, jehož jméno na něm stojí, a že podpis a razítko jsou pravé. To a nic víc.

Podrobně o tom, co apostila je, které orgány ji v ČR vydávají a pro které země platí Haagská úmluva, se dočtete v pilíři o apostile.

Soudní překlad ověřuje, že text v cílovém jazyce věrně odpovídá originálu — terminologicky i věcně. Překladatelská doložka s kulatým razítkem soudního překladatele říká přijímajícímu úřadu: tento překlad je přesný.

Soudní překlad ale vůbec neřeší, zda je originální dokument pravý. Pokud by byl originál falzifikát, soudní překlad by byl přesným překladem falzifikátu — nic víc.

Apostila ověřuje pravost dokumentu, soudní překlad ověřuje správnost jeho převodu do jiného jazyka.

V praxi se apostila a soudní překlad kombinují ve dvou směrech:

• Apostila se vyřídí v zemi, kde byl dokument vydán (ta ověřuje pravost svého dokumentu).
• Soudní překlad do češtiny se vyhotoví v ČR — a překládá se i apostilní doložka, pokud je na dokumentu.

• Apostila se vyřídí v ČR (Ministerstvo spravedlnosti, MZV nebo Notářská komora podle typu dokumentu).
• Překlad do cizího jazyka se přiloží dle požadavků přijímající země.

Jak apostilu v ČR získat krok za krokem popisujeme v článku Jak získat apostilu. Samotný postup objednání soudního překladu najdete v Jak získat soudní překlad.

Toto pravidlo je absolutní a nejčastěji porušované:

Apostila se zajišťuje VŽDY před překladem — nikdy naopak.

Důvod je jednoduchý: apostilní doložka je součástí dokumentu a překladatel ji musí přeložit také. Hotový soudní překlad je fyzicky zšit s dokumentem v tom stavu, v jakém byl v době překladu. Pokud pak dokument doplníte apostilou, překlad na ni neodkazuje — nevztahuje se k ní — a dokument jako celek tak přestane odpovídat překladu.

Výsledek: musíte zajistit nový překlad. To stojí čas i peníze navíc.

Pořadí vždy: 1. apostila → 2. soudní překlad (včetně doložky).

Ne každý dokument apostilu potřebuje. Překlad ale potřebujete vždy, pokud je dokument cizojazyčný a předkládáte ho úřadu, který češtinu vyžaduje.

Apostilu není potřeba pro:

• Dokumenty z EU — nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/1191 ruší povinnost apostily pro matriční a určité další veřejné listiny mezi členskými státy EU.
• Dokumenty z Ukrajiny — smlouva o právní pomoci č. 123/2002 Sb. m. s. osvobozuje civilní doklady od apostily, ale praxe se může lišit podle typu dokumentu a přijímajícího orgánu — vždy doporučujeme ověřit.
• Státy s dvoustrannou smlouvou s ČR, kde je apostila nahrazena zjednodušeným ověřením.

Podrobný přehled zemí a typů dokumentů najdete v článku Apostila vs superlegalizace.

Také soudní překlad rodného listu a oddacího listu obsahují konkrétní přehled, kdy apostilu při těchto dokumentech potřebujete a kdy ne.

Poradíme, co přesně váš dokument potřebuje — a zajistíme soudní překlad i pomoc se získáním apostily.