Kdy potřebujete soudního tlumočníka — svatba, notář a další situace

Plánujete svatbu s cizincem, podepisujete smlouvu u notáře nebo jdete na úřad — a někdo vám řekne, že „musíte mít tlumočníka“. Jenže kdy potřebujete soudního tlumočníka ze zákona, kdy stačí kdokoli, kdo mluví česky, a kdy tlumočníka nepotřebujete vůbec? To jsou tři různé situace, které se pletou nejčastěji. Tento článek je roztřídí: soudní tlumočník na svatbu, u notáře, u soudu — a kdy si naopak vystačíte sami.

Krátká poznámka k pojmům: soudní tlumočník je státem jmenovaný odborník zapsaný v evidenci Ministerstva spravedlnosti podle zákona č. 354/2019 Sb. Má kulaté razítko a jeho tlumočení má úřední váhu. Běžný tlumočník (bez jmenování) takovou váhu nemá — a v situacích, kde zákon soudního tlumočníka vyžaduje, ho nahradit nemůže.

• Soudního tlumočníka musíte mít tam, kde to vyžaduje zákon: na svatbě s cizincem, u notáře (notářský zápis) a u soudu.
• Na běžné návštěvě úřadu, v bance nebo u lékaře soudního tlumočníka nepotřebujete — stačí kdokoli, kdo vám pomůže s komunikací.
• Soudního tlumočníka najdete v evidenci Ministerstva spravedlnosti na tlumocnici.justice.cz nebo si ho nechte zajistit přes překladatelské bюро.

Zákon vyžaduje přítomnost soudního tlumočníka v situacích, kde je třeba právně závazné tlumočení mluveného slova — tedy kde nepřesnost nebo nedorozumění může zpochybnit platnost právního úkonu. Tři hlavní případy: svatba, notářský úkon a soudní řízení. Ve všech třech nestačí, aby vám překládal kamarád nebo rodinný příslušník — musí to být jmenovaný soudní tlumočník s kulatým razítkem a tlumočnickou doložkou.

Ano, pokud alespoň jeden ze snoubenců nerozumí česky. Svatební obřad je právní úkon — snoubenci skládají prohlášení o osobním stavu a vstupují do manželství. Matrika (matriční úřad) a oddávající vyžadují, aby každý snoubenec přesně rozuměl tomu, co se říká. Bez soudního tlumočníka obřad nemůže proběhnout.

Soudní tlumočník na svatbě tlumočí celý průběh obřadu — otázky oddávajícího, odpovědi snoubenců, čtení zákonných textů. Po obřadu připojí k protokolu tlumočnickou doložku s kulatým razítkem, která potvrzuje, že tlumočení bylo úplné a přesné. Díky tomu je sňatek právně platný.

Tlumočníka si zajišťují a platí snoubenci. Matrika ani oddávající tlumočníka nezajišťují — to je odpovědnost páru. Cena závisí na jazyce a délce obřadu.

Vždy, když účastník notářského úkonu nerozumí česky. Notářský zápis (notářský zápis) je právně závazný dokument — ať už jde o podpis společenské smlouvy při zakládání s.r.o. se zahraničním společníkem, ověření podpisu na plné moci nebo podpis kupní smlouvy na nemovitost. Pokud účastník neovládá češtinu, notář bez soudního tlumočníka úkon neprovede.

Vlastního „kamaráda, co mluví česky“ přivést nemůžete — musí to být soudní tlumočník zapsaný v evidenci. Můžete si ho ale vybrat sami (najít v registru nebo nechat zajistit přes bюро) a domluvit se s ním přímo. Notář nemá povinnost tlumočníka zajišťovat — to je na vás.

Nejčastěji:

• Podpis společenské smlouvy / zakladatelské listiny — při zakládání firmy.
• Podpis plné moci (plná moc) — zmocnění k jednání.
• Ověření podpisu — pokud notář potřebuje ověřit, že podepisující rozumí obsahu.
• Kupní smlouva na nemovitost — převod vlastnictví.

Tady je hranice, kterou řada lidí nezná — a kvůli které si zbytečně objednávají soudního tlumočníka tam, kde ho zákon nevyžaduje.

Na úřadě (cizinecká policie, OAMP, finanční úřad, ČSSZ) — soudní tlumočník není povinný. Můžete přijít s kýmkoli, kdo vám pomůže s komunikací — s přítelem, rodinným příslušníkem nebo si objednat běžného tlumočníka. Úřad soudního tlumočníka nevyžaduje.

V bance — totéž. Zakládáte účet, řešíte úvěr? Stačí jakákoli jazyková pomoc, soudní tlumočník není ze zákona nutný.

U lékaře — opět stačí kdokoli, kdo za vás přetlumočí.

Důležitá výjimka: i na úřadě se může stát, že konkrétní úředník požádá o soudního tlumočníka — například při složitějším řízení. Zákon to nevyžaduje, ale úřad si to může vyžádat. V takovém případě je lepší se podvolit než se hádat.

Shrnutí: zákon vyžaduje soudního tlumočníka u právních úkonů (svatba, notář, soud). U běžných návštěv úřadů a institucí stačí jakýkoli tlumočník nebo doprovod.

Méně časté, ale důležité:

U soudu — v soudním řízení, kde účastník nerozumí česky, zajistí soudního tlumočníka soud sám (na rozdíl od svatby a notáře, kde si ho zajišťujete vy).

Při výslechu na policii — pokud jste vyslýchán a nerozumíte česky, policie zajistí soudního tlumočníka. Právo na tlumočení je ze zákona.

Na katastrálním úřadě — při podání návrhu na vklad vlastnického práva se situace řeší podobně jako u notáře; pokud dokumenty prochází notářem, tlumočník je součástí notářského úkonu.

Pro obchodní jednání (schůzky, vyjednávání, banka za firmu) platí jiná pravidla a jiný typ tlumočení — tomu se věnujeme v samostatném článku o tlumočení na obchodních jednáních.

Soudní tlumočníci jsou zapsaní v evidenci Ministerstva spravedlnosti — veřejně přístupné na tlumocnici.justice.cz. Můžete si vyhledat tlumočníka podle jazyka a regionu.

Jednodušší varianta: obraťte se na překladatelské bюро, které má soudní tlumočníky v týmu a zajistí vám konkrétního člověka na konkrétní termín. Vy řeknete datum, jazyk a typ situace (svatba / notář / soud) — bюро zajistí zbytek.

Jak poznat soudního tlumočníka? Má kulaté razítko, jmenování Ministerstvem spravedlnosti a je zapsaný v evidenci. Pokud si nejste jisti, ověřte jeho jméno v registru.

Zajistíme jmenovaného soudního tlumočníka na váš termín — v Praze, Brně, Pardubicích i jinde. Řeknete datum a jazyk, postaráme se o zbytek.